Kapr obecný - Cyprinus carpio
Kapr, rovněž chovaný jako ryba pro konzum, dosahuje velkých rozměrů, na udici tvrdě bojuje a vyzkouší vynalézavost i těch nejlepších rybářů.
Pod názvem kapr se skrývá mnoho různých forem, jako je třeba divoký kapr (říční), ale i další, především šlechtěné formy, jako hladký nebo lysec. Nejčastější formou je kapr šupinatý, i když už ne všude jde o původní divokou formu.
Většina kaprů má vysoké a široké tělo a hnědý hřbet. Boky se v barvě různí od tmavě hnědé a žluté u většiny hladkých, až ke zlatavému lesku divoké formy.
Kapří plůdek se živí planktonem a buchankami, ale dospělý kapr je se svými citlivými vousky a tlamou, do které potravu nasává, nejlépe přizpůsoben k hledání potravy na dně. Kapři tráví většinu času rytím na dně jezer a řek. Nic, co žije v bahně, není před kaprem jisté – ať už jsou to šneci, raci, nitěnky, škeble nebo blešivci. Ovšem jak vám potvrdí každý rybář, kapři hledají potravu i ve vodním sloupci a vyplouvají pro ni až ke hladině.
Ví se, že velcí kapři příležitostně sežerou i jinou rybu, i když nejsou vyslovenými dravci. Jejich chuťové a čichové buňky jsou neobyčejně citlivé, takže mohou rozlišit jednoho měkkýše od druhého. Umožňuje jim to vyhnout se nástrahám, na které byli už jednou uloveni.
Snadno je lze vyplašit, buďte proto opatrní a tiší, když se blížíte k mělčí vodě.
Braní potravy ovlivňuje také teplota. Pokud je voda chladnější než 14 C, berou kapři méně. Ovšem zkušení rybáři dokázali, že se dá kapr přimět, aby zabral i v zimě. Dobře provzdušněná voda – mělčiny a povrchové vrstvy vody za větrného počasí – rovněž příznivě ovlivňují braní.
Jako životní prostředí má kapr nejraději stojatou vodu – jezero s bohatým rostlinstvem a množstvím živin je ideální. Ovšem kapr je neobyčejně přizpůsobivá ryba a je běžný v mnoha nížinných přehradách a řekách s pomalých až mírným prouděním a dokonce se vyskytuje i v některých rychle proudících tocích. Kapři, kteří žijí v řekách jsou štíhlejší a vypadají atletičtěji, než jejich příbuzní ze stojatých vod.
Tak jako braní i tření závisí na teplotě. Kapři se vytírají pouze když teplota vystoupí na 18 – 20 C, obvykle ke konci května a na začátku června. Často se stává, že mladí kapři nemají dost času na vytvoření tukových rezerv před nástupem zimy, takže hynou. To je překážkou pro jejich zdomácnění v mnoha vodách. Ovšem kapři jsou natolik dlouhověcí, dožívají se 40 i více let, že těch několik málo, kteří dosáhnou zralosti, stačí, aby druh přežíval.
Když už je voda dostatečně teplá, každá jikernačka naklade víc než milion jiker mezi rostliny na mělčinách. Jikry jsou malé, lepkavé a žlutavé a plůdek se vykulí do tří až osmi dnů, rovněž podle teploty. Plůdky několik dní spotřebovávají žloutkový váček. Pak se začnou živit drobnými vodními živočichy.
Růst je rychlý, pokud je voda teplá a bohatá na potravu. Během roku může kapr dorůst až do 0,9 kg hmotnosti a stále růst podobnou rychlostí. Mnoho vod je však příliš chladných na to, aby v nich mohl kapr dosáhnout maximálních velikostí.